STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV V CHRUDIMI
Copyright © 2004 SOkA Chrudim

Knihovna má špatnou statiku, musí proto omezit svůj provoz!

PROBLÉM / Souvislost s výstavbou sousedního archivu se podle vyjádření vedoucí­ho kanceláře přednosty nepotvrdila. Město Chrudim ještě čeká na výsledky měření.

C h r u d i m - Oprava špatné statiky městské knihovny si vyžádá v příštím roce zhruba tři milióny korun. Existují dohady, že havarijní stav souvisí s nedávnou výstavbou okresního archivu, s nímž budova jednou stěnou sousedi. Ředitelka knihovny Hana Mazurová včera potvrdila, že poškození zdí a dlažby je značné. Praskliny jsou viditelné už i zvenčí. Proto stavební úřad zakázal vstup do prostor v podkroví, které sloužily k přednáškám. Zároveň uvedla, že kvůli opravě statiky budou v knihovně omezeny výpůjční hodiny. "Přestože nejsem stavař, jsem přesvědčena, že k narušeni statiky došlo při výstavbě okresního archivu. Do té doby jsme žádné praskliny nezaznamenali," tvrdí Hana Mazurová. To, jest­li současný vážný stav knihovny skutečně souvisí se vznikem nového objektu v sousedství, ukáže podle investičního technika Města Chrudimě Josefa Polívky až projektová dokumentace a měření, která se právě provádějí. "První chyba se stala zřejmě už při stavbě samotné knihovny. Boční štítová zeď jež teď dělá největší problémy, nemá patřičný statický základ," uvedl Josef Polívka. Dodal, že knihovnu čeká staženi táhly, opevnění betonovými pilíři a další úpravy. "Pozitivní je to, že podle dosavadních měřeni, která začala na jaře letošního roku, se trhliny již nezvětšuji," dodal investiční technik. Až třímilimetrové praskliny ve zdech se údajně poprvé objevily právě krátce po dokončení archivu na podzim roku 1999. Investorem jeho výstavby byl Okresní úřad v Chrudimi. Podle vyjádření vedoucího kanceláře přednosty Miroslava Mocka ale stav knihovny s archivem souvisí jen velmi okrajově. "Otřesy během výstavby podle odborníků způsobily popraskání dlažby a zdiva. Tyto škody také podle dohody s městem uhradíme, respektive opraví je dodavatelská firma. Špatná statika budovy ale s výstavbou archivu nesouvisí," řekl nám včera Miroslav Mocek. (Noviny Chrudimska 256/ 2000 PAVLÍNA ROZTOČILOVÁ a ROMANA NETOLICKÁ)

FOTO: Michal Klíma

Radka Faltysová ze Státního okresního archivu v Chrudimi si prohlíží kroniku města Chrudim z let 1850 až 1914, o jejíž existenci až dosud neměli odborníci tušení. Městský úřad ji měl uloženu na půdě v zamčené skříni a teprve v úterý ji předal archivářům. (Mladá Fronta Dnes)

„Pétépáci" dnes převezmou medaile

C h r u d i m - Příslušníci pracovnětechnických praporů (PTP) okresu Chrudim převezmou dnes ve 13.30 hodin medaile, které byly speciálně vyrobeny k příležitosti padesáti let od ustanovení táborů nucených prací. Zařazeni do nich byli hlavně politicky nevyhovující jedinci. Společně s vyznamenáním bude dnes jejich příslušníkům předána brožura o činnosti PTI' na Chrudimsku v období let 1950 až 2000. "Tuto publikaci jsme připravili ve spolupráci s Okresním archívem v Chrudimi, " řekl předseda výboru okresního klubu PTP Chrudim Jiří Makeš. Nejvyšší ocenění - Zlaté odznaky, budou dnes předány přednostovi OkÚ Chrudim Ondřeji Kudrnáčovi a bývalému náčelníkovi chrudimské vojenské správy, dnes pracovníkovi ministerstva, Františku Sobkovi, za jejich pomoc při činnosti příslušníků PTP na Chrudimsku. (Noviny Chrudimska 285/ 2000 pro)

Pro obecní kroniky bylo posledních sto let kvůli zápisům nebezpečných

C h r u d i m (dp) - Obce, které se mohou pochlubit kronikou bez vytrhaných listů a zničených svazků, si mohou gratulovat. Pracovníci Okresního archivu v Chrudimi při svozu obecních kronik totiž zjistili, že na území okresu jich v minulosti třicet zmizelo.

"Kroniky se ztrácely obvykle po přelomových datech, po roce 1918, 1939 a 1945, ale i po roce 1989! Zápisy byly pro některé lidi nepohodlné," vysvětluje ředitel chrudimského archivu Ivo Šulc. Lidé, kteří si chtěli zničením zápisů v kronikách vymazat Mastní minulost, volili 'prý různé metody. "Jsou případy, kdy se Ironika už nenajde, jindy ji objeví třeba starosta, ale pasáže z určitého období nebo většina listů sou vytrhány," říká Šulc. Kroniky podle něj doplácely i na nezájem představitelů obce: "Odložili kroniku na půdu, kde ji pak ničila plíseň."Archivář se však setkal s případy, že kronika byla uložena v bytě kronikáře, ač by správně měla ležet na obecním úřadě. "Stává se pak, že kronikář zemře a rodina nechce kroniku vydat," říká Šulc. Okresní archiv, který loni získal novou moderní budovu, nyní stahuje z obcí na Chrudimsku staré uzavřené svazky kronik a odborně je ukládá. "Ve dvou případech se nám stalo, že obce vydat kroniky odmítly. Jednou se na tom dokonce usnesli zastupitelé. Obce však na to podle zákona nemají právo, kroniky vydat musí. Je za tím patriotismus i nepochopení celé věci. My chceme kroniky zachránit a když obec o kroniku projeví zájem, bude jí zapůjčena," říká Šulc.V září chce archiv stahování kronik dokončit a většina obcí archivářům pomáhá. "Například jeden starosta zastavil včas člověka, který už šel staré dokumenty vyhodit na smetiště. Krabici nám předal a my jsme objevili záznamy dobrovolných hasičů z minulého století," říká Šulc. A co může archiv obcím nabíd­nout za to, že mu předají kroniky? Může například zhotovit kopie starých zápisů, nebo je dokonce zaznamenat na CD disk. "Například deset svazků kroniky Heřmanova Městce bude vypáleno na CD disky a prostřednictvím počítače přístupno široké veřejnosti," plánuje Šulc. (Mladá Fronta Dnes 26. 8. 2000)