STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV V CHRUDIMI
Copyright © 2004 SOkA Chrudim

Živé vysílání z bazénu i věže kostela

Chrudim - Dnešní dopoledne na rozhlasové stanici Praha patří Chrudimi, má být představena jako historické i současné město. Některé části programu Host do domu, který trvá od osmi do 12 hodin, se předtáčely již včera. Jiné budou živým přenosem. Například přímo z krytého bazénu bude dnes v 10.30 hodin rozhlasový štáb přenášet rozhovor se členy Vodní záchranné služby Českého červeného kříže Chrudim. S mikrofonem se moderátoři vypraví i na věž kostela Nanebevzetí Panny Marie, odkud zazní v 11.52 hodin závěrečné slovo starosty Ladislava Libého. V rozhlasovém vysílání dnes promluví také například místostarosta města Petr Řezníček, vedoucí dětského sboru Klíček Iva Malinová, ředitelka Muzea loutkářských kultur Alena Exnarová, pedagog Josef Krečmer a další obyvatelé Chrudimě. Zvukovou pohlednici z historie města připravil ředitel Okresního státního archívu Ivo Šulc. Pracovníky rozhlasu Chrudim zaujala svým zařazením do celonárodního projektu Zdravá města. Dnešní vysílání má ukázat, jak lidé v takovém městě žijí, co je baví a zajímá. Prahu naladíte na 104,7 FM. (Noviny Chrudimska 26. 10. 2001 pro)

Soutěžilo jedenaosmdesát znalců

Chrudim - Osmdesát lidí všech generací se zúčastnilo soutěže "O znalce chrudimské historie", která se v okresním městě uskutečnila v rámci sobotního Dne otevřených dveří památek. Jedenatřicet "znalců"odpovědělo na devět otázek správně, a proto museli být tři vítězové vylosováni. První z nich získal novou knihu Perly historie od Františka Nesejta. "Tato publikace o chrudimských památkách byla teprve v sobotu pokřtěna, ale už je k dostání v knihkupectvích," upozornil ředitel Státního okresního archivu v Chrudimi Ivo Šulc. Tato instituce byla hlavní organizátorem soutěže "O znalce chrudimského historie", ale zároveň připravila pro lidi i další program, který se setkal s velkou odezvou. Archiv v sobotu navštívily tři stovky zájemců. Zaujala je výroba pečetí a řada z nich se také pokusila středověkým písmem zapsat do pamětní listiny: Jako první provedl zápis starosta města Ladislav Libý. I přes chladné a deštivé počasí se podle slov Ivo Šulce Den otevřených dveří památek v Chrudimi velmi vydařil a novinky v programu se osvědčily. "Rádi bychom v podobných akcích pro veřejnost pokračovali," tvrdí ředitel archivu Šulc. (Noviny Chrudimska 10. 9. 2001 pro)

Film natáčený o Chrudimi ukrývá cennou nápovědu

Chrudim - Včera večer v prostorách okresního archivu sledovali členové kulturní komise výsledek ojedinělého projektu - film o chrudimských pamětihodnostech.Dílo obsahuje unikátní záběry dokumentů a předmětů z depozitáře okresního archivu. Veřejnost se premiéry podle ředitele této instituce Iva Šulce dočká během sobotního Dne památek. "Zaměřili jsme se na vybrané památky, film má za úkol jejich popularizaci. Určen je například pro účely radnice a Muzea, na požádání bude zapůjčen ž školám. O volné distribuci neuvažujeme. Pro zájemce o minulost města, kteří zmeškají sobotní akci, bude k dispozici v okresním archivu," říká Šulc. Film by také mohl poskytnout cennou nápovědu účastníkům sobotního klání o znalce chrudimské historie, které je připraveno v rámci svátku památek. Právě ve zmiňovaném díle jsou totiž obsaženy odpovědi na některé z devíti otázek, které budou pokládány na stanovištích v archivu, informačním centru a Vodních zdrojích. (Noviny Chrudimska 6. 9. 2001 pek)

FOTO CR: PETR KONÍČEK

Videofilm o památkách Chrudimě natáčí autor scénáře Ivo Šulc a kameraman Jaroslav Novák. Film poslouží potřebám škol, městského úřadu a muzea, veřejně bude uveden v září na Den památek. Má být promítán i v okresním archivu.

(Noviny Chrudimska 19. 7. 2001 pek)

Opraví knihovnu, kvůli niž se soudí

Chrudim - Město má připravený projekt na odstranění statických závad na budově knihovny ve Filištínské ulici. "Naším záměrem je provést ještě v letošním roce sanaci podzákladové statiky," uvedl vedoucí odboru investic MěÚ v Chrudimi Martin Linek. Město kvůli narušení zmiňovaného objektu žaluje okresní úřad. Podle slov představitelů radnice by měl uhradit opravu knihovny, jejíž náklady se budou pohybovat v řádech miliónů. Okresní úřad byl totiž investorem stavby archívu v těsném sousedství knihovny. Město dává budování nového objektu a narušeni statiky do souvislosti. Soud se ale může táhnout i několik let a stav knihovny je vážný. Proto Chrudim zaplatí zajištění statiky ze svého rozpočtu. Náklady na opravu se zatím nedají přesně zjistit. Původně byly odhadovány na minimálně dva milióny. (Noviny Chrudimska 27. 8. 2001 pro)

Bývalí žáci, přijeďte v září do Lukavice!

Lukavice - Budova zdejší základní školy je připravena na zářijové oslavy stého výročí od zahájení výuky. "Opravili jsme fasádu, natřeli okna a ještě zbývá zrekonstruovat okolní chodníky," uvedl starosta Lukavice Josef Doležal. Ve středu si z okresního archivu přivezl dokumenty o založení lukavické školy, které budou s dalšími historickými materiály vystaveny během oslav. Ty se konají 15. září a obec na ně zve všechny bývalé žáky. Pro účastníky nechalo zastupitelstvo vytisknout pamětní listy. Během oslav budou k dostáni také zcela nové propagační materiály o Lukavici. (Noviny Chrudimska 24. 8. 2001pro)

Chrudim žaluje okresní úřad

C h r u d i m - Chrudimští radní se rozhodli podat žalobu na Okresní úřad Chrudimi, který podle nich před třemi lety nešetrně provedenou stavbou nového okresního archivu zavinil narušení kleneb a praskání zdí sousední městské knihovny. Okresní úřad tvrdí, že mezi stavbou nového archivu a poškozením statiky sousedního domu není přímá souvislost. Město hodlá vedle okresního úřadu zažalovat i projektanta a firmu, která archiv postavila."Jsme stoprocentně přesvědčeni, že statické poruchy knihovny nezavinilo město. Nechali jsme si udělat právní analýzu celé situace a na její základě jsme se rozhodli podat žaloby," uvedl starosta Chrudimi Ladislav Libý. První praskliny se v budově městské knihovny podle radních objevily v roce 1998, v době, kdy probíhala stavba nového archivu. Od té doby se trhliny rozšiřují. "Objekt knihovny podle posudku znalce vykazuje rozsáhlé poruchy kleneb a zdiva chodby, schodiště a dalších prostor přilehlých ke štítové zdi sousední stavbu archivu,"uvedl místostarosta Chrudimi Jaroslav Trávníček. Dodal, že projektant, stavební firma i okresní úřad při stavbě, špatně koordinovali svou práci, nezajistili statické zabezpečení domu a stavbaři navíc používali těžkou techniku. "Nehrozí, že dům spadne, nicméně je tam narušení statiky a nikdo přesně neví, co to může udělat za pár let. Proto je třeba budovu staticky zabezpečit," uvedl Libý.Zajištění statiky knihovny bude podle odborníků stát jeden až tři miliony korun, které město není ochotno platit ze své kasy. Peníze však nehodlá uvolnit ani okresní úřad. "Odmítáme přímou souvislost mezi stavbou archivu a problémy městské knihovny," uvedl přednosta Okresního úřadu v Chrudimi Jan Řezníček.O problému jednali představitelé města a okresního úřadu několikrát za poslední dva roky, ale nikdy se nedohodli. Město proto nakonec sáhlo k žalobě. Přednosta Jan Řezníček řekl, že okresní úřad nemá v ruce věrohodné důkazy o tom, že statické narušení knihovny zavinil. Bez toho ale nemůže městu dát peníze na zajištění statiky. "Pokud soud rozhodne v náš neprospěch, tak jsem připraven to respektovat," řekl Řezníček. I když se představitelé obou institucí zanedlouho zřejmě sejdou v soudní síni, paradoxně si na dálku vzájemně vyjadřují pochopení. "Nezlobím se na představitele města, okresní úřad byl investorem stavby archivu, případnou odpovědnost odmítat nemůžeme," řekl Řezníček. (Mladá Fronta Dnes 138/2001 dp)

Město žaluje okresní úřad kvůli vážně narušené statice knihovny

SOUDNÍ SPOR / Problémy souvisí se stavbou archivu, prohlásil včera na tiskové konferenci starosta Ladislav Libý: Oprava bude stát minimálně dva a půl miliónu.

C h r u d i m - Město podalo žalobu na okresní úřad, firmu Sostaf a projektanta sídla okresního archivu. Hledá touto cestou viníka statických problémů, s nimiž se potýká chrudimská knihovna.

Starosta Ladislav Libý včera toto rozhodnuti města oznámil na tiskové konferenci. První známky narušeni statiky knihovny se objevily v roce 1998, kdy byla v jejím sousedství zahájena stavba sídla okresního archivu. Dnes jsou poruchy kleneb a zdiva knihovny natolik rozsáhlé, že by oprava stála odhadem 2,5 miliónu korun. "Přesný rozsah škod nelze ale určit. V některých místech se totiž stavba stále ještě pohybuje," uvedl místostarosta Jaroslav Trávníček. Město dává problémy do přímé souvislosti se stavbou archivu, jejímž investorem byl právě Okresní úřad Chrudim a dodavatelem firma Sostaf Heřmanův Městec. Zabezpečení objektu knihovny nebylo podle názoru radních řešeno v projektové dokumentaci, zvolen byl nevhodný hloubkový způsob založení stavby archiv, nemalý podíl na problémech má prý také použití těžké techniky a další nedostatky v koordinaci práce. "Nehrozí, že knihovna spadne, ale nějaké narušení tam určitě existuje. Nikdo neví, co může ten dům udělat za pár let. Je třeba jej staticky zabezpečit, aby se nehýbal," tvrdí starosta Ladislav Libý. Proto se město po dvouletém dohadování s investorem rozhodlo domoci se peněz na oprav knihovny soudní cestou. Okresní úřad v Chrudimi zatím odpovědnost za problémy v knihovně odmítá. "Město nám musí dokázat, že zjištěné vady byly způsobeny v souvislosti se stavbou archivu. Pokud to někdo prokáže, v tomto případě třeba i soud, budeme toto rozhodnutí respektovat," uvedl přednosta OkÚ Chrudim Jan Řezníček. Budova okresního archivu je podle jeho slov znamenitá stavba. Objekt byl budován dva roky, veřejnosti slouží od roku 1999 a stál téměř šedesát miliónů korun. (Noviny Chrudimska 14. 6. 2001 PAVLÍNA ROZTOČILOVÁ)

Muži fotografující náhrobky vyděsili správce hřbitova

PODEZŘENÍ - Městští strážníci při kontrole zjistili, že jde o běžnou zakázku pro státní archiv.

Chrudim - Dva neznámí muži fotografující ve středu krátce před čtrnáctou hodinou náhrobky na hřbitově u sv. Kříže budili u zdejšího správce oprávněně podezření z něčeho nekalého. Ten proto neváhal a okamžitě přivolal na hřbitov prostřednictvím Linky 156 městské strážníky. "Velice často zde dochází k různým krádežím. Měli jsme proto obavu z něčeho podobného," zdůvodňuje výjezd na místo vrchní strážník Roman Červenka. Jak se ale krátce na to ukázalo, nebyl důvod k panice. "Zkontrolovali jsme totožnost obou osob, jež se nám prokázaly zmocněním a povolením fotografovat náhrobky známých osobností, jež tu jsou pochovány, pro potřeby státního archivu," vysvětluje cele nedorozumění vrchní strážník Městské policie Roman Červenka. (Noviny Chrudimska 8. 3. 2001)

Znáte náboženská společenství a církve?

Chrudim – Až do28.ledna můžete zhlédnout zajímavou expozici ve výstavní síni firmy Vodní zdroje, jež se nachází pod Širokými schody v okresním městě. Autor scénáře a textů Tomáš Pavlík se zde zabývá jak minulostí, tak zejména současné činnosti církví a náboženských společenství v Chrudimi. Údaje, které jsou čerpány z literatury jednotlivých církví a fondů Státního okresního archivu Chrudim, jsou doplněny nevšedními fotografiemi.Výstava je otevřena každý všední den od osmi do šestnácti hodin, v neděli pak od třinácti do sedmnácti hodin. (Noviny Chrudimska 13. 1. 2001 pan)

"Pétépáci" a legionáři po celý rok zaměstnávali okresní archiv

PLÁNY / Nadcházející období se budou chrudimští historici podrobně zabývat hřbitovy, kostely, ale i výrobními podniky. Připravují totiž publikaci o vývoji sídel.

Chrudim - Okresní archiv vydal na závěr roku 2000 dvě publikace věnované rodákům a občanům Chrudimska, a to těm, kteří se stali příslušníky československých legií za první světové války, a druhá brožura přibližuje život "pétépáků", již byli v padesátých letech posláni na převýchovu k pomocným technickým praporům armády. Podklady pro obě publikace, které vyšly v omezeném nákladu, archiv shromažďoval zhruba od ledna loňského roku s pomocí řady institucí i soukromých osob. "K legionářům, kterých bylo na okrese přes dva tisíce, se nám sešlo nečekaně velké množství dat: Některé informace, například na které frontě bojovali, či z jaké obce pochází, nejsou ale potvrzené, a proto je tato publikace zároveň prvním krokem k jejich zpřesnění," uvedl ředitel Státního okresního archivu Chrudim Ivo Šulc. Brožury nejsou prodejné, ale.budou distribuovány do archivů, knihoven, muzeí a na obecní úřady v regionu i mimo něj. Všude tam mají občané možnost do nich nahlédnout. Legionářské problematice se chce okresní archiv věnovati v budoucnosti. "Informace i nadále shromažďujeme a budeme za ně vděční," vyzývá občany a instituce ředitel Šulc. V tomto roce bude archiv připravovat ve spolupráci s památkářem Luďkem Štěpánem rozsáhlou publikaci věnovanou utváření sídel na Chrudimsku, zachycen v ní bude vývoj obcí od 11. až do 19. století. "Věnujeme se stavbám, jako jsou hrady, zámky, kostely, ale i například výrobním podnikům, železnicím, lidové architektuře a podobně, " uzavřel Ivo Šulc.(Noviny Chrudimska 14. 6. 2001 PAVLÍNA ROZTOČILOVÁ)

FOTO CR: PAVEL NĚMEČEK

Ivo Šulc ukazuje dvě brožury; které archiv vydal v závěru loňského roku.

ARCHIVNÍ ČTVRTLETNÍK - česká archivní společnost 1/2001

Causa „obecní kroniky"

Jaro letošního roku nevneslo do našeho archivního světa pouze pokračování diskuse o podobě nového archivního zákona, v měsíci dubnu se tomuto tématu na čas vyrovnala nečekaná causa „obecní kroniky". Diskusi k tomuto tématu, jíž se zúčastnila řada archivářů i Česká archivní společnost, vyvolal svým článkem předseda Senátu Parlamentu České republiky Petr Pithart. Článek, který vyšel dne 2. 4. 2001 pod názvem Kde jsme doma? v některých regionálních novinách (Deníky Bohemia) a také ve Večerníku Praha, vznikl na základě podnětu ze strany dvou starostů obcí z Pithartova volebního obvodu (Chrudimsko a Havlíčkobrodsko), kteří protestovali proti odevzdávání obecních kronik do okresních archivů „Je to, jako kdyby nám tady ve vsi každému chtěli vzít kus domova, povzdechl si jeden z nich". Petr Pithart jejich námitky jednoznačně podpořil a vyslovil se pro ukládání archiválií v místech jejich vzniku, což by dle jeho názoru pomohlo zintenzivnit vztah obyvatel ke svému bydlišti („...ale není málo obcí, pro které je kronika něčím jako relikvií, jako domácím svatováclavským pokladem, něčím, co prostě nechtějí, namohou dát z ruky. Viděl jsem kroniky doslova umělecky ztvárněné, kroniky, v nichž byly fotograficky zachyceny všechny stavby za více než století, všichni nebožtíci, dům po domu, všechna popisná čísla. Viděl jsem kroniky, které odvážní místní písmáci psali tajně vedle kroniky oficiální, takže jsou v nich zachyceny události v jejich syrovosti. Viděl jsem zkrátka kroniky, které bych ani já jako starosta z ruky nevydal.") Řešením dle Petra Pitharta může být možnostú řadů „požádat obce o svolení udělat si xeroxovou či fotografickou kopii, tu aťsi v archivech uschovají, ale odřená, tisíci rukama dotýkaná, po desetiletí přenášená a prohlížená kronika ať zůstane tam, kam jedině patří: u lidí, kteří k ní mají bezprostřední vztah." V předání kronik do archivů vidí P Pithart nebezpečí („Někde v archivech pak budou ležet léta netknuté hromady kronik jako na pomyslném hřbitově, kam nikdo nechodí. Budou sice zajištěny před zkázou, ale budou spolehlivě mrtvé. A ve vsi, z níž její psanou kroniku odnesli do úředního archivu, tou jedinou autentickou kronikou zůstane hřbitov skutečný, plný jmen připomínajících děje i osudy. Chápu starosty, kteří nechtějí poslechnout. Nechci je navádět, ale... ") V závěru svého článku se pak P Pithart vyjadřuje pro změnu zákona, který by obcím umožnil větší volnost při nakládání s jejich archiváliemi. Tento článek se setkal s negativní odezvou nejen archivářů, ale také samotných kronikářů. Kronikář z Velké Chuchle Tomáš Hromádka, který o tomto problému zahájil dne 7. 4. 2001 diskusi na intemetovém diskusním fóru České archivnictví (www.pandora.cz), se jednoznačně vyjádřil pro odevzdávání kronik do archivů, a to zejména z bezpečnostních důvodů. Ze svých vlastních zkušeností uvedl příklady poškození archiválií v obci nebo jejich nedobytnost ze soukromých rukou. Diskuse v internetové konferenci dále pokračovala a díky této cause se potvrdila její efektivnost. Ředitel Státního okresního archivu v Chrudimi Ivo Šulc vysvětlil 10. 4. Některé okolnosti vzniku Pithartova článku. Ten vznikl na podnět dvou starostů obcí z okresů Chrudim a Havlíčkův Brod. Ředitelé obou okresních archivů poslali P Pithartovi svá ohrazení. I. Šulc dále citoval z dopisu Pithartova poradce Jaroslava Veise, který obdržel ředitel SOkA Havlíčkův Brod Ladislav Macelt. J. Veis vyjádřil přesvědčení, že celá záležitost bude konsensuálně vyřešena. I. Šulc dále uvedl zkušenosti z přebírání obecních kronik do SOkA Chrudim. Pro ukládání kronik v archivech se 17. 4. Vyslovil také kronikář města Ostravy Martin Juřica. Dne 20.4. vstoupil do diskuse také jednatel ČAS Daniel Doležal, který poděkoval T Hromádkovi za jeho stanovisko a podpořil jeho argumenty na základě zkušeností z Příbramska. V reakci informoval T. Hromádka o svém dopise P Pithartovi, kde rozvedl jednotlivé argumenty pro odevzdání kronik do archivů na základě vlastních zkušeností. T. Hromádkovi se rovněž podařilo objevit na burze kroniku fotbalového klubu v Táboře z let 1940-1941, kterou předal do SOkA Tábor. Kromě reakcí v internetové konferenci se objevily také reakce v tisku. Nejrozsáhlejší příspěvek publikoval pod názvem Ne, nemohu souhlasit aneb Archivy nejsou hřbitovy v Denících Bohemia dne 26. 4. ředitel Státního oblastního archivu v Zámrsku Tomáš Šimek. Ve svém článku vyvrátil argumenty P. Pitharta o archivech jako hřbitovech (návštěvnost archivů, jedinečnost originálu pro uchování atd.). Připomněl také P. Pithartovi jeho zájem o archivnictví z roku 1990, kdy Petr Pithart navštívil několik pražských archivů a na základě této návštěvy byl dán podnět k zahájení projektu archivního areálu na Chodovci. Shrnul dále významné změny, které proběhly v archivnictví v letech 1990-2000 (včetně masové výstavby účelových budov např. právě v Chrudimi a Havlíčkově Brodě) a také upozornil na dlouholetou spolupráci archivářů a kronikářů. „Péče o uchování kronik je zcela adekvátní jejich významu. Souhlasím, že pro mnohé obce byly a jsou velkou cenností. Pečovaly ale o ně skutečně tak dobře? Mnoho jistě někdy krásných kronik již nikdy neuvidíme, jsou ztraceny, případně i zavlečeny do zahraničí... Okresní archiváři jsou si dnes vědomi jistého jedinečného vztahu obcí ke kronikám, vidí i důležitost jejich sepisování. Poskytují kronikářům obcí i širokou metodickou pomoc." Celá záležitost byla projednána rovněž na schůzi Vědecké archivní rady a také schůzi výboru České archivní společnosti dne 24. 4. 2001. Předseda VAR Václav Ledvinka i předsedkyně ČAS Vladimíra Hradecká zaslali P. Pithartovi vysvětlující dopisy s ohrazením proti uvedení mylných informací o našich archivech. Oběma představiteli našeho archivnictví byl Petr Pithart rovněž pozván k návštěvě archivů. On sám však zatím na žádný z dopisů nereagoval.