STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV V CHRUDIMI
Copyright © 2004 SOkA Chrudim

Městský archiv v Hlinsku

Za první písemnou zmínku o Hlinsku bývá považována zpráva o místě zvaném Hlína v listině krále Vratislava II. z roku 1086. Statut městečka Hlinsko získalo mnohem později, pravděpodobně mezi léty 1385 až 1392, ovšem již k roku 1303 se zde hovoří o rychtě a soudu, takže počátky archivu města lze snad klást do 1. poloviny 14. století. Zprávy
o nakládání s městskými písemnostmi jsou pro období do 19. století útržkovité. Víme, že nejcennější privilegia bývala ukládána v kostele, neboť v Hlinsku bylo "skoro vše ode dřeva stavěno a časy byly nejisté ". V letech 1703 až 1707 odvezl hejtman rychmburského panství, k němuž Hlinsko patřilo, městské výsady i knihy purkrechtní na hrad Rychmburk. První stálejší umístění získal archiv v nové radnici, zbudované roku 1792, kde měl v 1. poschodí vyhrazenu jednu místnost s plechem pobitými dveřmi. Po zřízení magistrátu v roce 1820 byla ustavena řádná městská kancelář, jež byla též pověřena vedením spisovny. První skartace je doložena k roku 1840, v roce 1842 byl magistrátní archiv patrně poprvé pořádán.

V lednu 1849 město Hlinsko odstoupilo budovu radnice nově zřízenému okresnímu soudu a skříně se starými městskými písemnostmi byly "zazděny" v přízemí radnice regály pro soudní spisy. V roce 1933 byly písemnosti objeveny z valné části shnilé a ožrané od myší a potkanů, listiny prorostla houba, takže musely být odtrhávány od zdí. Ani poté tuto část archivu nečekal lepší osud, neboť byl v neuspořádaném stavu přesunut do cely starého vězení, odkud se dostal až zásluhou archiváře Karla Šrámka v roce 1949.

Pro tuto část archivu Šrámek poskytnul v roce 1949 jednu místnost ve svém domě čp. 151. Nejstarší archiválie byly roku 1938 zapůjčeny na výstavu do městského muzea, kam je město též předalo do úschovy. Konec války nejcennější archiválie přečkaly v ohnivzdorné pokladně u Karla Šrámka. Městské písemnosti vzniklé v letech 1850 až 1920 byly uloženy v přízemí na radnici, za druhé světové války byly několikrát stěhovány (hospodářská škola, muzeum a opět radnice), koncem války provedli jejich skartaci K. Trnka a K. Srdínko.

V roce 1871 poprvé významně zasahuje do osudu archivu města známý vlastivědný pracovník a hlinecký rodák
dr. Karel Vácslav Adámek. Byl pověřen novým uspořádáním městského archivu, v 90. letech 19. století zachraňoval hlinecké písemnosti na Rychmburku, poté, co velkostatek oznámil, že se chystá svůj archiv zlikvidovat. S ohledem na Adámkovy zásluhy a jeho trvalý badatelský zájem město Hlinsko svolilo k dočasnému uložení zachráněných archiválií
v domě rodiny Adámkovy čp. 242. Vztah mezi Adámkem a městem se však postupně zhoršoval a Adámek odmítal městu písemnosti a muzejní sbírky vydat či je alespoň zpřístupnit. Po jeho smrti 18. prosince 1944 nastává období složitého vyjednávání s rodinou a se Zemským archivem v Praze, jemuž byly písemnosti odkázány. Archiválie byly navíc v lednu 1945 přesunuty do vlhké místnosti v přízemí, kde podléhaly zkáze až do roku 1951. Tehdy malou část předává městskému archivu vdova po bratru K. V. Adámka Milošovi, větší část je odvezena do Prahy. Jednotlivé dochované části archivu města Hlinska se scházejí na jednom místě až na začátku 50. let 20. století. V roce 1953 byla přidělena pro archiv místnost v domku za radnicí, v zimě 1955 se archiv stěhuje do jiné místnosti téhož domu.

V roce 1958 je archiv uložen v čp. 448 a v budově okresního národního výboru (dále ONV) čp. 554. Co se týká organizační stránky, jako instituce byl městský archiv ustaven až v roce 1952 při Městském národním výboru (dále MěstNV) v Hlinsku. Vedoucím byl jmenován Karel Šrámek, jenž vykonával již od roku 1947 dohled nad starými městskými písemnostmi. V roce 1953 byla v Hlinsku, coby okresním městě, zřízena okresní archivní služba. V jejím čele stál nejprve Josef Beránek, poté František Buben (1954) a od počátku roku 1955 Antonín Bíško. Okresní archiv byl ustaven 14. prosince 1955, přičemž s ním byl spojen archiv městský. Okresním archivářem se stal Antonín Bíško, městský archivář Šrámek zůstal v archivu jako druhý pracovník. Po jejich odchodu na počátku roku 1957 archiv zůstal uzavřen až do 1. června 1957, kdy na pracovní úvazek 0,4 nastoupil Eduard Tichý.

Po vzniku OA v Hlinsku se hlinečtí archiváři soustředili na zabezpečení a svoz archivních materiálů z období starých obecních úřadů a ze škol okresu Hlinsko. Eduard Tichý uvádí: "Starší archivy v obcích byly značně poškozeny, mnohé zničeny při požárech i neopatrností občanstva [...] U některých funkcionářů MNV a i ředitelů škol bylo nepochopení při odebírání archivního materiálu, přesto ale sami nedbali, aby jej měli řádně uschován, tím se také stalo, že mnohé věci byly dány do sběru a nebo vystaveny v úplnou zkázu. " Přes tyto a jiné obtíže se podařilo do června 1958 soustředit
141 fondů a 2 sbírky, což představovalo 2632 knih, 247 fasciklů, 403 pořadačů, 265 balíků a 188 fotografií. Po spojení okresů Hlinsko a Chrudim v roce 1960 zaniká samostatný okresní archiv v Hlinsku a jeho funkci přebírá chrudimský okresní archiv. Nejstarší dochovaná městská listina pochází z roku 1443, nejstarší městská kniha z období po roce 1656.

Chrudim, Hlinsko, Heřmanův Městec, Hrochův Týnec, Chrast, Chroustovice, Luže, Nasavrky, Proseč u Skutče,
Ronov nad Doubravou, Seč, Skuteč, Slatiňany, Trhová Kamenice