| |
Městský archiv v Heřmanově Městci
Podobně jako v Hlinsku nacházíme i v Heřmanově Městci počátky městského
archivu ve 14. století (první písemná zmínka k roku 1325). Písemnosti
měnily několikrát své umístění, v 60. letech 19. století bylo údajně
mnoho vzácných knih zničeno nebo rozprodáno, přičemž ta nejstarší pocházela
snad z roku 1367. Dle dochovaných zpráv se ve 20. století městským archivem
v Heřmanově Městci zabývali Ladislav Srb (1914), František Petr, dále
Hugo Marek a Emil Minář (1950), Karel Pokštefl (městský archivář 1950
až 1955), Josef Heřmanský (městský archivář 1953 až 1954)
a v letech
1955 až 1957 Jan Mimra. Na začátku roku 1950 byl archiv z důvodů úpravy
úřadoven MNV přestěhován
z čp. 4 do malé místnosti v domě čp. 47/48.
K 12. červenci 1950 se archiv nacházel v pronajaté místnosti na zdejším
zámku a dále v nevyhovujícím vyzděném přístěnku na půdě MNV. V lednu 1956
dostal archiv ze zámku výpověď z důvodu adaptace. Zda byl skutečně vystěhován,
nevíme jistě, nicméně Okresní archiv v Chrudimi přebíral městské archiválie
v letech 1957 až 1962
z budovy čp. 2 zvané Medov na malém náměstí naproti
zámku, kde byly v malé a vlhké místnosti téměř všechny postiženy plísní.
Ještě v roce 1986 se podařilo zakoupit šest privilegií Heřmanova Městce
z let 1662 až 1819 ze soukromé sbírky. Nejstarší dochovanou písemností
uloženou v SOkA v Chrudimi je městská kniha založená
roku 1437.
Chrudim, Hlinsko, Heřmanův
Městec, Hrochův Týnec, Chrast, Chroustovice, Luže, Nasavrky,
Proseč u Skutče,
Ronov nad Doubravou, Seč,
Skuteč, Slatiňany, Trhová Kamenice
|
