| |
ZÁKON
ze dne 30. ledna 1920 o pamětních knihách
obecních - zrušen zákonem č. 132/2006 Sb. o kronikách
obcí!
§ 1
Každá politická obec jest povinna založiti a vésti pamětní knihu obecní.
§ 2
K založení a vedení pamětní knihy obecní zřízena budiž v každé obci komise.
Zápisy provádí kronikář, ustanovený obecním zastupitelstvem, za přiměřenou
odměnu.
§ 3
Provésti zákon ukládá se ministru školství a národní osvěty a ministru
vnitra.
§ 4
Zákon nabývá platnosti dnem vyhlášení.
T. G. Masaryk v. r., Tusar v. r., Habrman v. r., Švehla v. r.
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 17. listopadu 1932 o pamětních
knihách obecních - zrušeno zákonem č. 132/2006 Sb. o
kronikách obcí!
Vláda republiky Československé nařizuje podle zákona ze dne
30. ledna 1920, č. 80 Sb. z. a n., o pamětních knihách obecních:
§ 1
(1) Každá politická obec jest povinna poříditi svým nákladem pamětní
knihu obecní, a to, nemá-li jí dosud, nejpozději do 1. července 1933.
Této povinnosti jest obec zbavena jen tehdy, vede-li se tam již pamětní
kniha obecní a zabezpečí-li se, že tomuto účelu bude i nadále sloužiti
podle předpisů tohoto nařízení, zejména za dozoru letopisecké komise
(§ 7). V mezích platných obecních zřízení mohou se dvě nebo několik
obcí téhož politického okresu spojiti k vedení společné pamětní knihy
obecní
po schválení nadřízených úřadů k tomu příslušných. Pamětní knihu obecní
nesmí obec zciziti a sluší ji označiti pečetí obecní na titulním listě
i na každé desáté stránce.
(2) Listy musí býti v knihu pevně sešity, očíslovány a počet jich potvrzen
na titulním listě starostou a jedním členem obecní (městské) rady. Všechny
svazky pamětní knihy obecní musí býti řádně vázány.
§ 2
Účelem pamětní knihy obecní jest zachovati místní dějiny pro poučení
budoucích.
§ 3
(1) Kronikář (letopisec) zapíše na počátku zápisu své jméno a povolání.
Úvodem k pamětem podá popis stavu obce
v těch letech, kdy pamětní kniha
byla založena, potom zaznamenává v časové posloupnosti pamětihodné
současné události místní, které výstižně zobrazují obec po stránce
hospodářské, populační, sociální, veřejně zdravotnické, kulturní, lidopisné,
náboženské a po stránce života národního.
(2) Události, týkající se okresu, země nebo státu, zaznamenává jen potud,
pokud podstatně souvisí se životem v obci.
(3) V pamětní knize obecní budiž též zaznamenáno, jaký ohlas měly v
obci veliké události dějinné, na př. světová válka, vznik Československé
republiky a pod. Zřetel budiž též vzat na jubilejní a jiné významné oslavy
státní.
(4) Kronikář poznamenává si zpravidla látku pro pamětní knihu obecní
do příručního sešitu a po nějaké době, až se názory na události ustálí,
činí zápisy do pamětní knihy obecní, vybíraje pouze věci podstatné. Veřejné
úřady a ústavy jsou povinny, aby kronikáře v této činnosti podporovaly,
oznámily mu na požádání úřední data a podaly informace, pokud jest toho
potřeba k účelům pamětní knihy obecní a neodporuje to platným předpisům
nebo veřejným zájmům. Jestliže kronikář potřebuje dat nebo informací
od místních spolků, správ velkostatků, průmyslových podniků a pod.,
a
nedosáhne jich sám, jest na politické obci, aby smírně zakročila, po
případě požádala dozorčí úřad (§ 10)
o zprostředkování.
§ 4
Úkolem kronikáře pověřuje obecní (městské) zastupitelstvo zpravidla jednatele
místní komise osvětové, učitele, správce archivu, obecního (obvodního)
notáře a j., vždy však osobu, která má pochopení pro svůj vážný úkol,
chce své poslání svědomitě plniti, má pro to schopnosti, znalost místních
poměrů a zvláště smysl pro pravdu. V obcích, čítajících více než 10
000 obyvatelů, budiž úkol kronikáře svěřen odborníku archivnímu, musejnímu
nebo kvalifikovanému úředníku obecnímu, zvláště knihovníkovi. V obcích
těchto stará se kronikář, aby byla soustavně sbírána veškerá látka,
vztahující se k dějinám obce. Ukládá do obecního archivu úřední vyhlášky,
úplné ročníky časopisů, vycházející v místě nebo v okolí, monografie,
týkající se místních dějin, a pod.
§ 5
Kronikář je povinen zapisovati události pravdivě, věrně a věcně za bezprostředního
dozoru letopisecké komise (§ 7)
a dbáti při tom usnesení obecní (městské)
rady, obecního (městského) zastupitelstva a toho, co dozorčí úřad (§
10) ustanoví. Má nárok na odměnu, již určuje obecní (městské) zastupitelstvo
podle vykonané práce, přihlížejíc k návrhu letopisecké komise.
§ 6
Kronikář vkládá pamětní knihu do pevného a trvalého pouzdra a uschová
ji do uzamčené skříně, na místě bezpečném a suchém, zpravidla ve škole,
na obecním (městském) úřadě nebo na úřadě obecního (obvodního) notáře,
ve městech, která mají odborně řízené archivy, v archivu městském.
Půjčiti ji domů není dovoleno. Popsaná pamětní kniha obecní budiž bezpečně
uložena, na př. v místním museu, v archivu nebo v obecní knihovně.
§ 7
(1) Letopiseckou komisi (§ 2 zák. č. 80/1920 Sb. z. a n.) tvoří starosta
obce a dva občané, ustanovení k tomu obecním (městským) zastupitelstvem,
v případě posledního odstavce ještě další občané. Komise jest povinna
dozírati na úpravu pamětní knihy obecní a zápisy v ní, v pochybných
případech určí zápis nebo nařídí změnu, doplnění nebo opravu zápisu
po stránce věcné. Má-li kronikář námitky proti pokynu komise, rozhodne
obecní (městská) rada
a v druhé stolici obecní (městské) zastupitelstvo
s platností konečnou. Z rozhodnutí obecní (městské) rady může
se odvolati
i letopisecká komise. Tím není dotčeno právo dozoru podle § 10.
(2) Na konci každého roku podá komise obecnímu (městskému) zastupitelstvu
zprávu o vedení pamětní knihy. Sezná-li komise, že kronikář neplní svých
povinností, ačkoliv ho komise již před tím napomenula, jest obecní (městské)
zastupitelstvo povinno zbaviti kronikáře jeho úkolu a ustanoviti nového.
(3) Každá národnost, jejíž příslušníci v obci obývající činí aspoň 20
procent obyvatelstva obce podle posledního sčítání lidu, má nárok na
zastoupení v letopisecké komisi dalším občanem, a to své národnosti,
pokud se jí nedostalo zastoupení už ve tříčlenné komisi podle odst. 1.
tohoto paragrafu.
§ 8
(1) Členové letopisecké komise mohou kdykoliv nahlédnouti do pamětní
knihy obecní. Totéž právo přísluší i zástupci dozorčího úřadu (§ 10).
(2) Jiným osobám může povoliti nahlédnutí obecní (městská) rada, vyslechnuvši
před tím kronikáře. Odpírá-li se toto povolení, může je uděliti dozorčí
úřad (§ 10), pokud jde o nahlédnutí v pamětní knihu obecní za účelem
studijním.
V obou případech děje se nahlédnutí za dozoru kronikáře, jenž
o tom vede zvláštní záznam.
§ 9
(1) Pamětní kniha obecní budiž vyložena k veřejnému nahlédnutí na obecním
(městském) úřadě nejméně jednou za tři roky po čtrnáct dní jdoucích
za sebou. Tuto okolnost jest včas předem obvyklým způsobem veřejně
vyhlásiti.
(2) Do osmi dnů po uplynutí lhůty uvedené v odst. 1. má každý občan
právo navrhnouti věcnou změnu, doplnění nebo opravu zápisu v pamětní
knize obecní. O návrhu rozhodne obecní (městská) rada a v druhé stolici
obecní (městské) zastupitelstvo s platností konečnou. Tím není dotčeno
právo dozoru podle § 10.
§ 10
Dozor nad prováděním zákona a tohoto nařízení přísluší nadřízenému úřadu
politickému, u něhož buď veden zvláštní rejstřík o pamětních knihách
obecních. Tento úřad vede zvláště dozor nad tím, aby v obcích byly
vedeny řádně pamětní knihy obecní. Shledá-li závady, jest oprávněn
a povinen zjednati potřebnou nápravu. K témuž cíli může úřad uložiti
obcím, aby určitý zápis byl v pamětní knize proveden nebo byl vyškrtnut,
pozměněn, opraven, doplněn nebo vůbec náležitě upraven tak, jak úřad
stanoví. Nevyhoví-li obec příkazu dozorčího úřadu, ač upomenuta, může
týž zjednati nápravu vlastními orgány na útraty obce. V těchto případech
je obec povinna k žádosti zmíněného úřadu ustanoviti jiného kronikáře
na místo dosavadního. Výkonem dozoru, pokud nečiní tak sám, může úřad
pověřiti důvěryhodné osoby, které tento úkol plní jako úřad čestný.
§ 11
Tímto nařízením se zrušuje vládní nařízení ze dne 9. června 1921, č.
211 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon
o pamětních knihách obecních.
Předpisy tohoto nařízení mají v zemi Podkarpatoruské platnost, dokud
se její sněm
v mezích své působnosti neusnese na zvláštním zákoně o
pamětních knihách obecních.
§ 12
Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr školství
a národní osvěty v dohodě s ministrem vnitra.
Malypetr v. r., Černý v. r., Dostálek v. r., Dr. Trapl v. r. Dr. Hodža
v. r., Dr. Dérer v. r., Bradáč v. r., Dr. Meissner v. r.,
Dr. Czech v.
r., Dr. Matoušek v. r., Dr. Spina v. r., Bechyně v. r., Dr. Franke v.
r., Dr. Šrámek v. r.
|
